|
|
Fotopolymerace
Kučera, Vladimír ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou fotochemie makromolekulárních látek, především fotopolymeračních a fotosíťovacích reakcí. V teoretické části jsou nejdříve shrnuty dosavadní poznatky z oblasti obecné fotochemie a principy fotochemických reakcí, které se uplatňují i u fotopolymerací. Dále jsou podrobně rozebrány oba běžné typy fotopolymerací – kationtové i radikálové, fotosíťovací reakce a aplikace fotopolymerací. V experimentální části byl proveden test dvou fotopolymeračních systémů. V obou byl použit styren jako monomer, jako fotoiniciátor byl v jednom případě použit benzoin a ve druhém benzoin ethyl ether. Dále byla porovnána fotoiniciační schopnost těchto dvou fotoiniciátorů na základně konverze a molární hmotnosti produktů, které byly vytvořeny při různých koncentracích fotoiniciátorů a různých dobách ozáření rtuťovou výbojkou.
|
|
|
Vinylové předpolymery - metody přípravy a využití
Černý, Miroslav ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na blokovou radikálovou polymeraci styrenu, methyl methakrylátu, vinyltoluenu a paramethylstyrenu. Shrnuje současné informace o kinetice a možnostech provedení blokové polymerace. Experimentální část se zabývá přípravou polystyrenových předpolymerů blokovou polymerací s cílem nalezení optimálních podmínek přípravy předpolymerů pro následnou polymeraci do téměř 100% konverze. Hodnoty konverze byly stanovovány gravimetricky a molekulové hmotnosti byly získány na základě viskozimetrických měření pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. K předpovědi konverze monomeru v daném čase polymerace byly v experimentální části provedeny simulace zaměřené na závislost konverze na času. Rozdíly mezi skutečností a simulací jsou malé ve většině případů a nalezená podoba výpočtů kinetického chování poskytuje uspokojivé výsledky. V závěru práce byl na základě naměřených dat navrhnut nový postup pro přípravu polystyrenových předpolymerů.
|
|
|
Příprava a charakterizace magnetických nosičů z hypersíťovaných polystyrenových mikročástic a jejich použití v biosenzoru
Šálek, Petr ; Šňupárek, Jaromír (oponent) ; Šafařík,, Ivo (oponent) ; Horák, Daniel (vedoucí práce)
Cílem dizertační práce bylo vyvinout a charakterizovat funkcionalizovaný vysoce magnetický polymerní nosič mikrometrové velikosti s úzkou distribucí velikostí, který bude vhodný pro následné bioaplikace. Přitom byl sledován vztah mezi strukturou a vlastnostmi produktu. Výchozí monodisperzní poly(styren-co-divinylbenzenové) [P(St-DVB)] mikročástice s různým obsahem divinylbenzenu (DVB) byly připraveny disperzní polymerizací. Sledován byl vliv typu rozpouštědla, iniciátoru, koncentrace a způsob dávkování DVB na morfologii, velikost a distribuci velikostí částic. Aby byly částice porézní s velikostí pórů v řádu desítek nanometrů, byly nízce zesítěné P(St-DVB) mikročástice hypersíťovány za přítomnosti chloridu číničitého jako katalyzátoru. Dosaženo bylo vysokých hodnot specifického povrchu částic (> 1000 m2/g) a vysokého obsahu mikropórů (cca. 0.6 ml/g). Samotnému hypersíťování předcházela chlormethylace mikročástic. Studován byl vliv tří různých chlormethylačních činidel na porézní vlastnosti produktu. Mikročástice byly následně funkcionalizovány sulfonovými nebo aminovými skupinami, které usnadnily zachycení magnetického oxidu železa vysráženého uvnitř porézní struktury. Na funkcionalizované vysoce magnetické mikročástice byl posléze imobilizován anti-ovalbumin, ovalbumin a nakonec anti-ovalbumin značený křenovou peroxidázou. Přidáním peroxidu vodíku k suspenzi takovýchto mikročástic došlo ke změně elektrického proudu, což umožnilo kvalitativní detekci ovalbuminu imobilizovaného na funkcionalizovaných magnetických mikročásticích.
|
|
|
Kapilární monolitické kolony na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové a jejich využití pro separace malých molekul.
Musilová, Adéla
Tato práce se věnuje přípravě a charakterizaci kapilárních monolitických kolon na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové pro chromatografické separace malých molekul. Kapilární monolitické kolony byly připraveny v křemenných kapilárách jednostupňovou radikálovou kopolymerizační reakcí monomerů styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové za přítomnosti toluenu a isooktanu jako porogenních rozpouštědel a azobisisobutyronitrilu jako iniciátoru. Vliv začlenění kyseliny methakrylové do polymerizační směsi na separační chování a účinnost v kapilární kapalinové chromatografii (CLC) v reverzním módu a kapilární kapalinové elektrochromatografii (CEC) byl studován pomocí testovací směsi látek obsahující thiomočovinu, fenol, anilin, benzen, toluen, ethylbenzen, propylbenzen a butylbenzen. Pro zhodnocení hydrofobicity připravených kolon byl použit Waltersův test pro reverzní stacionární fáze. Na základě vypočtené hodnoty indexu hydrofobicity 10,76 mohou být připravené monolitické kolony klasifikovány jako velmi hydrofobní. Byla dosažena vynikající opakovatelnost měření v režimu CLC a velmi dobrá opakovatelnost přípravy jednotlivých monolitických kolon. Vliv doby polymerizace na chromatografické vlastnosti připravených monolitických kapilárních kolon byl studován pomocí CLC v...
|
|
|
Kapilární monolitické kolony na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové a jejich využití pro separace malých molekul.
Musilová, Adéla ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Sýkora, David (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě a charakterizaci kapilárních monolitických kolon na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové pro chromatografické separace malých molekul. Kapilární monolitické kolony byly připraveny v křemenných kapilárách jednostupňovou radikálovou kopolymerizační reakcí monomerů styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové za přítomnosti toluenu a isooktanu jako porogenních rozpouštědel a azobisisobutyronitrilu jako iniciátoru. Vliv začlenění kyseliny methakrylové do polymerizační směsi na separační chování a účinnost v kapilární kapalinové chromatografii (CLC) v reverzním módu a kapilární kapalinové elektrochromatografii (CEC) byl studován pomocí testovací směsi látek obsahující thiomočovinu, fenol, anilin, benzen, toluen, ethylbenzen, propylbenzen a butylbenzen. Pro zhodnocení hydrofobicity připravených kolon byl použit Waltersův test pro reverzní stacionární fáze. Na základě vypočtené hodnoty indexu hydrofobicity 10,76 mohou být připravené monolitické kolony klasifikovány jako velmi hydrofobní. Byla dosažena vynikající opakovatelnost měření v režimu CLC a velmi dobrá opakovatelnost přípravy jednotlivých monolitických kolon. Vliv doby polymerizace na chromatografické vlastnosti připravených monolitických kapilárních kolon byl studován pomocí CLC v...
|
|
| |
|
|
Příprava a charakterizace magnetických nosičů z hypersíťovaných polystyrenových mikročástic a jejich použití v biosenzoru
Šálek, Petr ; Šňupárek, Jaromír (oponent) ; Šafařík,, Ivo (oponent) ; Horák, Daniel (vedoucí práce)
Cílem dizertační práce bylo vyvinout a charakterizovat funkcionalizovaný vysoce magnetický polymerní nosič mikrometrové velikosti s úzkou distribucí velikostí, který bude vhodný pro následné bioaplikace. Přitom byl sledován vztah mezi strukturou a vlastnostmi produktu. Výchozí monodisperzní poly(styren-co-divinylbenzenové) [P(St-DVB)] mikročástice s různým obsahem divinylbenzenu (DVB) byly připraveny disperzní polymerizací. Sledován byl vliv typu rozpouštědla, iniciátoru, koncentrace a způsob dávkování DVB na morfologii, velikost a distribuci velikostí částic. Aby byly částice porézní s velikostí pórů v řádu desítek nanometrů, byly nízce zesítěné P(St-DVB) mikročástice hypersíťovány za přítomnosti chloridu číničitého jako katalyzátoru. Dosaženo bylo vysokých hodnot specifického povrchu částic (> 1000 m2/g) a vysokého obsahu mikropórů (cca. 0.6 ml/g). Samotnému hypersíťování předcházela chlormethylace mikročástic. Studován byl vliv tří různých chlormethylačních činidel na porézní vlastnosti produktu. Mikročástice byly následně funkcionalizovány sulfonovými nebo aminovými skupinami, které usnadnily zachycení magnetického oxidu železa vysráženého uvnitř porézní struktury. Na funkcionalizované vysoce magnetické mikročástice byl posléze imobilizován anti-ovalbumin, ovalbumin a nakonec anti-ovalbumin značený křenovou peroxidázou. Přidáním peroxidu vodíku k suspenzi takovýchto mikročástic došlo ke změně elektrického proudu, což umožnilo kvalitativní detekci ovalbuminu imobilizovaného na funkcionalizovaných magnetických mikročásticích.
|
|
|
Vinylové předpolymery - metody přípravy a využití
Černý, Miroslav ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na blokovou radikálovou polymeraci styrenu, methyl methakrylátu, vinyltoluenu a paramethylstyrenu. Shrnuje současné informace o kinetice a možnostech provedení blokové polymerace. Experimentální část se zabývá přípravou polystyrenových předpolymerů blokovou polymerací s cílem nalezení optimálních podmínek přípravy předpolymerů pro následnou polymeraci do téměř 100% konverze. Hodnoty konverze byly stanovovány gravimetricky a molekulové hmotnosti byly získány na základě viskozimetrických měření pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. K předpovědi konverze monomeru v daném čase polymerace byly v experimentální části provedeny simulace zaměřené na závislost konverze na času. Rozdíly mezi skutečností a simulací jsou malé ve většině případů a nalezená podoba výpočtů kinetického chování poskytuje uspokojivé výsledky. V závěru práce byl na základě naměřených dat navrhnut nový postup pro přípravu polystyrenových předpolymerů.
|
|
|
Fotopolymerace
Kučera, Vladimír ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou fotochemie makromolekulárních látek, především fotopolymeračních a fotosíťovacích reakcí. V teoretické části jsou nejdříve shrnuty dosavadní poznatky z oblasti obecné fotochemie a principy fotochemických reakcí, které se uplatňují i u fotopolymerací. Dále jsou podrobně rozebrány oba běžné typy fotopolymerací – kationtové i radikálové, fotosíťovací reakce a aplikace fotopolymerací. V experimentální části byl proveden test dvou fotopolymeračních systémů. V obou byl použit styren jako monomer, jako fotoiniciátor byl v jednom případě použit benzoin a ve druhém benzoin ethyl ether. Dále byla porovnána fotoiniciační schopnost těchto dvou fotoiniciátorů na základně konverze a molární hmotnosti produktů, které byly vytvořeny při různých koncentracích fotoiniciátorů a různých dobách ozáření rtuťovou výbojkou.
|
|
| |
host ::
RSS.